Krutá nováčkovská daň pro Galaxy

Poslední šlágr dohrávky 1. kola SIMOST SUPERLIGY byl v režii domácích Galaxy, kteří na domácí půdě přivítali favorizované obhájce titulu Tripoli. Ač  se mohlo podle barvy dresů a názvu domácího celku zdát, že budou svou hrou napodobovat iberské Los galacticos, tak to se opravdu mohlo jen zdát, a to těm největším snílkům, které o opaku přesvědčil hlavně 2. poločas tohoto kolo uzavírajícího klání.
 
Výhodu vykopnutí měli domácí Galaxy, a zápas se rozjel v prudkém a energii nabytém tempu. Z obou celků bylo znát, že jim letní pauza byla dlouhá, a že chtějí do nové sezóny vstoupit vítězně. Již z letmého pohledu na hru bylo zjevné, že se asi lépe připravovali hosté, kteří již v 5. minutě nebezpečně zahrozili před brankou domácích, a to když Mica z přímého kopu nenašel prudkou centro-střelou žádného adresáta. Hosté přijeli s rychlou a kvalitní kombinační hrou na jeden dotek, kdy po dvou třech přihrávkách nebezpečně zatápěli domácí obraně, která do 1. půle vstoupila velmi srdnatě a intenzivní houževnatou hrou v kombinaci s šamanskými dovednostmi domácího gólmana dávala hostům najevo, že dnešní zápas nebude procházkou růžovým sadem. Nicméně byly to hosté, kdo otevřeli skóre, a to jmenovitě Lukáš Matyska, když po přesné přihrávce po zemi již zmiňovaného a dnes velmi aktivního Tomáše Micy, dorážel do prázdné branky a rozvlnil sítě zakleté branky. Ovšem domácí se nenechali zahanbit a 8 divákům, jenž seděli na osvětlené tribuně a houževnatě povzbuzovali oba celky, ukázali, že to v superlize myslí vážně a ve 20. minutě proměnili brejk a bylo srovnáno. Přestože se domácím povedlo srovnat skóre, tak v herním provedením přeci jen mírně a postupně zaostávali nad sebevědomě  a týmově hrajícími hosty, kteří během celého průběhu zápasu soustavně a se stejnou vervou napadali na silách oslabující houževnatou obranu. Katem nadějí domácích se stal ve 25. minutě Jiří Jaroš, když po nádherném přečíslení domácí obrany 3:1 a excelentním bagu vsadil míč do brány, a dal tak najevo všem, kam že to bude v následujících 40-ti minutách padat balon. Pochopili to i domácí, a posledních 5.minut první půle byla ve znamení zhuštěné atmosféry, což dokumentuje i žlutá karta z 27. minuty pro hráče hostí Romana Gömö, avšak i přes zvýšené emoce hráči udrželi nervy na uzdě a zápas probíhal v celé své délce v klidu a míru
 
I v druhé půlce, kdy domácí v kabině(na lavičce) zanechali veškerý entuziasmus a houževnatost z prvního poločasu, čehož hosté hrající si svou konstantě kvalitní hru postupně využili, a to už v 2. minutě druhé půle, když Petr Kulička dal najevo, že se učil hrát fotbal u Francka Lamparda, a střelou z nulového úhlu od postranní čáry trefil vnitřní tyč, jenž odrazila míč do sítě a to byl počátek konce nadějím domácích, poté následoval kolaps obrany, vymizení houževnatosti a především fyzická únava u starších borců, kteří sice byly suplování a řekl bych si tvrdit, že i úspěšně mladšími borci, ale i ti se na nic nezmohli a do otevřené obrany a odčarované brány se hosté trefovali s nesnesitelnou lehkostí hraní a Jaroš s Micou si oba shodně připsali hattricky a stali se tak dirigenty popravy brněnských Los Galacticos. A když po 45. minutách už tak rozhodnutého utkání, na kterém nezměnil nic ani příchod mladé krve do řad domácích,  Hudec přidal do domácí brány sedmou kouli jako v Sarajevu, tak zkáza byla dokonána a hrací plochou se rozpínalo Vinetuovo tužebné přání , aby domácí nedostali tzv. desítku, kterou ovšem nemilosrdně vsítil v 54. minutě David Cupák, to se už stáhly mračna nejen nad brněnskými Galacticos, ale i nad trávníkem a začalo mírně pršet, a bylo rozhodnuto, zbývající tři góly, které domácí inkasovali v naprosté agónii, a které hosté vsítili již jen tak z jakési mechanické samozřejmosti, se staly jen kosmetickou úpravou na konečných 1:13.
 
Výsledek nikoho nepřekvapil, dalo se očekávat, že hosté budou deklasovat domácí, nicméně mám za to, že 1:13 je výsledek krutý, a minimálně za výkon z 1. poločasu si jej Galaxy nezaslouží.
 
 
Dan Samek